Nedokonale dokonalá
Dokonalost! Co to vlastně je? Kdo jí určuje? A proč se za ní neustále honíme?
Nedávno jsme byli s přítelem na procházce a on mi řekl, že jsem dokonalá! Ušklíbla jsem se a řekla, že nejsem a že nikdo není dokonalý. On mi na to odvětil, že mám k tomu ale hodně blízko. Musela jsem se nad tím zamyslet. Je krásný, že pro něj jsem dokonalá (láska je fakt asi slepá:-)). Ale proč nejsem sama pro sebe? Co mi tedy podle mě schází? Ač se snažím se sebou pracovat a vypudit si tyhle bludy z hlavy, stejně mi tam pořád ten brouk vrtá a říká mi, že dokonalá bych byla, kdybych měla perfektní postavu. To vždycky bude můj problém.
Kdo ale specifikoval, že zrovna vysportovaná, štíhla postava je symbolem dokonalosti? Módní průmysl? Je to pár let zpátky, kdy značka Abercrombie & Fitch cíleně vyráběla oblečení v malých velikostech a byla zaměřená víceméně na mladé, hezké lidi. Jsi tlouštík? Tak k nám do obchodu nelez, protože aby si mohl nosit TUHLE značku, musíš nějak vypadat. V Americe o tom natočili dokument a schválně vzali trička A&F a rozdávali je bezdomovcům. Po odvysílání tohoto dokumentu se snesla velká kritika na majitele firmy. Od té doby se dost změnilo a velikosti odpovídají velikostem v ostatních obchodech. Pro představu, dříve mi bylo těsné pomalu XL, letos jsem si tam koupila bundu velikosti M.
Zpátky do minulosti
Ve starém Egyptě byly symbolem krásy ženy drobné postavy, v Číně zase s drobnou nožkou (tam bych byla hvězda se svou 35:-)) ve středověku bylo ideálem mít kypré boky a prsa (no i tam bych se možná ujala:-), začátkem 20.let se začala projevovat emancipace žen a ideál krásy se tím měnil až na chlapeckou postavu, ve 30. letech ale přišla sláva Hollywoodu a sexsymbolem se stala Marilyn Monroe s jejíma krásnýma křivkama (proč jsem se nenarodila o pár let dřív:-)). Další emancipace kolem 60.let vynesla na výsluní modelku Twiggy. Ta nastartovala trend velice štíhlých tvarů a vysoké postavy. Dámy se tím chtěly vyrovnat mužům. V 80.letech nastala éra supermodelek a od 90.let je stále trendy být štíhlá, ale vysportovaná. Co nás asi tak čeká za deset, dvacet let?
Dokonalá za tři, dva, jedna!
Vím, že sociální sítě neustále omýlám, ale mají na nás opravdu velký vliv. Nejen, že to vidíme v televizi, časopisech ale i tam. No pain no gain, fit goals, jak zhubnout za měsíc deset kilo. To vše na nás křičí ze všech stran. Neustálý nátlak na naší psychiku. A hlavně u holek, které jsou v pubertálním věku. Sedněte si se svýma dcerama a řekněte jim, že jsou krásné, že to co vidí, není realita. Během pěti minut z vás dokážu udělat štíhlou, bez celulitity, s perfektní opálenou pletí, bez vrásek, bez akné a vytvořím zářivý bílý úsměv a to jsem amatér.
Víc, jak vypadáme navenek bychom se měli soustředit na to, jací lidé jsme uvnitř. Nemyslím tím, že se máme na svůj zevnějšek úplně vyprdnout. Sama jsem marnivá:-) a ráda si připadám hezky:-), ale měli bychom stejnou energii vkládat i do toho, jak se chováme. K čemu je naší společnosti, když každý budeme mít six pack ale jinak budeme úplný hovada? Ve starém Řecku se uctívala Kalokagathia - vyvážená krása těla i duše. Měli bychom se snažit být dobrými lidmi už jen proto, co tady zanecháme po nás našim dětem. Ráda se dívám na filmy z období první republiky, kdy se pánové chovali jako praví gentlemani a dámy jako dámy. Něco z té doby mi vážně v této dnešní chybí... Měli bychom se dále rozvíjet. Tím, že budeme jen zírat do telefonů a nebo sjíždět všechny seriály to nám toho moc nedá. Kdy jste si naposledy třeba přečetli knížku? Já jsem nedodělala vysokou školu, hrozně mě to stresovalo a ani toho nelituju a nemám choutky se tam vrátit. Ale ráda chodím na kurzy. Dozvědět se něco nového, posunout se zase někam dál. Když jsem se rozhodla začít psát blog, byla jsem na dvou kurzech ohledně instagramu, protože jsem hlava zvídavá a strašně mě zajímalo, jak to teda funguje. Před pár lety jsem byla na kurzu bytového designu. Je úplně jedno jestli navšívíte kurz filozofie nebo háčkování, ale už jen to, že děláte něco pro sebe:-).
Nemám dokonalou povahu, občas jsem tak přecitlivělá a náladová, že bych se sama sebe majzla krumpáčem po hlavě. Nejsem nejchytřejší. Matika a logika jsou moji úhlavní nepřátelé:-)) a občas vypustím z pusy něco, že se až sama divím, jak můžu být tak pitomá:-). Moje nohy nejsou perfektní, ale díky nim chodím. Nemám ploché břicho, ale díky němu jsem odnosila toho skvělýho tvorečka, který mi už skoro tři roky dělá radost. Nejsem dokonalá matka. Občas už nemám trpělivost, jsem unavená a zakříčím na něj. Večer pak kvůli tomu brečím do polštáře, protože si připadám jako nejhorší matka na světě. Takže ne, nejsem dokonalá. A jsem za to ráda, protože to z nás dělá unikáty a to z nás dělá lidi.
Veronika