Jak přežít cestování s dítětem

Nastupujete do letadla a vidíte rodiče s dětmi, probleskne vám hlavou: "No to bude let, bezva"! Rozumím vám:-) znám ten pocit totiž z obou stran!

Maxíkovi budou v lednu tři roky a už třikrát letěl do Ameriky. Rozhodně to ale neznamená, že už jsem mazák a mám to na háku. Naopak. Před každou cestou jsem zralá na neurol v kombinaci s dvojitým panákem. Mít tak Arabelin prsten, otočit a být tam, si vždycky říkám. Nervuju se už několik týdnů dopředu a den před odletem na mě raději nemluvte:-). Kdo máte děti, víte moc dobře, jak jsou nevyzpytatelní a když si něco usmyslí je dost náročné je předvědčit o opaku. Dokud jsem byla bezdětná, tak jsem kritizovala matky těch dětí, které lítají a ječí v letadle (v kavárně, restauraci všude)... To si je jako neumí nějak zpracovat bože? No tohle mě se nestane až budu mít vlastní! Taky už se smějete:-))). Max je opravdu živé dítě, takže přesně takového scénaře jsem očekávala. Studený pot mi stékal po zádech a říkala jsem si, jestli neexistují prášky na spaní pro batolata:-)). Musím ale na jeho obranu říct, že v letadle se z něj stává jiné dítě:-). Pokaždé byl hodný, krásně seděl, koukal na pohádky, četli jsme si knížky a pak spinkal.

Nepodcenit přípravu

Důležitá je příprava. Od mojí sestry jsem dostala doporučení na homeopatika, aby nebolela ouška a musím říct, že jsme opravdu s tím ani jednou neměli problém. Ťuk ťuk na zuby. Maxík nemá vyloženě nejoblíbenější hračku, ale zase miluje svojí deku bez které neusne. Kolikrát mi jí nechce dovolit ani vyprat:-). Takže ta samozřejmě musela s náma. Nakoupila jsem nějaké nové hračky, aby ho to zaujalo, vybírala jsem malé duplo, otevírací knížky a táhla jsem s sebou i modelínu, protože ta teď u nás fakt vede. Zkrátka hračky, které zabaví aspoň na chvíli. No a taky ač se to možná někomu líbít nebude, tak plně nabitý tablet. Stáhla jsem mu tam mraky jeho oblíbených pohádek a hry pro takhle starý prcky, kde třeba staví puzzle nebo hledá zvířátka a jiné. Na cestě tam jsme letěli přes den a tak jsem byla opravdu ráda za mojí "Hermioninu" kabelku plnou hraček, protože jsme je všechny využili:-).

No a pak jsem nakoupila bonbóny, lízatka (hlavně kvůli vzletu a přistání), sušenky něco ze zdravé stravy, něco ne. Nejsem ortodoxní bio matka. Koukám, co jí, ale nehrotím to. No a nejdůležitější je mít trpělivost a být v klidu. Protože pohodová máma = pohodové dítě!:-) Já se sice nervuju dopředu, ale pak se přehodím do módu všechno dáme a bude to dobrý a vždycky to nějak dopadne:-).

Sláva nazdar výletu

Jelikož se vždycky bojím, že si něco zakřiknu, tak jsem o tom, jak Maxík zvládl poslední let rozhodla dopsat až budeme v Praze. Musím říct, že to opět zvádnul na výbornou. Do karet mi hrálo, že je teď z letadel nadšený, takže když už jsme všichni dobitý vylezli z letadla v Praze, Maxík se rozplakal, že už dál neletíme:-).