Já a mé nové já

Člověk stále někde čte, jak se má mít rád sám sebe, jak ta a ta to udělala a jak je jí líp. No super, to bych taky chtěla. Ale jak to mám sakra udělat? To se jako probudím a řeknu si, jooo holka ode dneška se máš ráda. Tak takhle to nefunguje. Je to dlouhá cesta.

Tak od začátku. Jako dítě jsem byla hubená. Do nějaké druhé třídy základní školy. Pak jsem se začala zaoblovat:-)), ale tlustá jsem nebyla. Poměrně brzo jsem nabyla ženské tvary, prsa jsem měla jako jedna z prvních ve třídě a to v tu dobu prostě nechcete. Kluci jsou pitomí v tomto věku a samozřejmě neuniknete pozornosti. V té době už jsem si začala přidat tlustá. Ale když se dnes podívám na fotografie, tak si říkám co jsem to sakra blbla! Vůbec jsem nebyla tlustá, jen se ze mě stávala žena. 

Jak ti může být zima? Jsi přece tlustá!

Přišla první menstruace, puberta a mindráky. Dodnes mám v hlavě příhodu. Měli jsme se školou plavání. Na konci nám ještě něco lektorka povídala a já se klepala zimou a ona mi přede všemi řekla, jak mi může být zima, když mě hřeje tuk. Jeden malý nevhodný komentář a jede to. Kort v tak citlivém věku. Je to jako sněhová koule, která se s každým popíchnutím mění ve větší a větší. Od této chvíle jsem se dostala do krysího závodu s dietama. Přemýšlím jestli je některá, kterou jsem nevyzkoušela. Jako největší blbost považuju to, že jsem si objednala prášky na hubnutí přes internet, které jsou normálně na předpis. Naštěstí se mi nic nestalo. Jednou jsem také držela sacharidové vlny, v té době jsem hodně cvičila. Konzultovala jsem to se svým tehdejším trenérem, ptala jsem se ho, jestli mám brát nějaké potravinové doplňky, řekl, že to není nutné. Takže mi vypadaly vlasy, zkazily se mi zuby a přestala jsem menstruovat. 

Jak jsem si "pohrávala" s bulímií

V 18 přišel první opravdu vážný vztah. Byla jsem samozřejmě zamilovaná. Když jsme spolu začali chodit, tak jsem měla své hubené období, moje váha ale není stabilní a tak jsem během vztahu trošku nabrala. Jemu se ale líbily štíhlé ženy. Dodnes si úplně vybavuju moment, kdy jsme šli někde v obchoďáku a on se podíval na jednu dívku a pak sjel pohledem mě a díval se mi na břicho. Nebylo to jen v mé hlavě, sám mi to i přiznal. Takže opět diety, hladovění a tenkrát jsem si strkala i prsty do krku...(možná to byla největší hloupost)... s přítelem jsem se rozešla (důvodem ale nebylo tohle, ale že mě podváděl a dělal pak ze mě hlupáka). Pak přišel nový vzah, který vyústil v manželství a to nejlepší, co v životě mám - mého syna. Tahle etapa mého života byla krásná ale ke konci trošku šílená:-), jednou se o tom třeba víc rozepíšu, ale pořád je to moc citlivé. Během těchto skoro deseti let mi opětovně lítala váha nahoru a dolů, měla jsem i zdravotní problémy a to jsem se vyšplhala na své váhové maximum. Přišla jsem si ošklivá, neatraktivní, tlustá a nebyl tu nikdo, kdo by mi řekl, jsi krásná, moc ti to sluší. Občas jsem to slyšela od lidí třeba v práci, ale když máte tak podlomené sebevědomí, nevěříte tomu a neumíte komplinenty ani přijímat. Myslíte si, že jsou jen milí.

Happy end? Uvidíme. Dělám na tom!

Velký zlom v mém životě nastal s příchodem syna. Nebylo to jednoduché období a já si z toho odnesla silnější já, které si nechce nechat všechno diktovat, nemít svůj názor a nechce mít pořád ze všeho strach. Nechtěla jsem být takovou mámou pro mého syna a nechci mu jít špatným příkladem. Dřív se moc nechválilo, nebo možná celkově tady v Čechách moc nechválíme. Asi aby někomu moc nenarostl nosánek. V Americe má každý seběvědomí až na půdu, protože jim od plenek říkají, že mohou dosáhnout všeho, co chtějí. American dream. U nás vychováváme přizdisráče (pardon). Ikdyž dnešní generace jsou na tom líp, než moje a předešlé. Samozřejmě všeho moc škodí. Zvolit tak zlatou střední cestu. Já svého syna chválím a chválit budu, chci aby měl zdravé sebevědomí a svůj názor. Dalším velkým posunem v mém životě byl můj současný přítel. Člověk, který ví, kdy říct, že mi to sluší, že jsem šikovná, že jsem dobrá máma, že za mnou stojí a podporuje mě. Pohladí, obejme mě a dává mi najevo, jak moc mě miluje. Poprvé v životě si připadám sexy a žensky! Nesnaží se mě změnit, neutlačuje mojí povahu. Má mě rád se vším, takovou jaká jsem. S každým špíčkem a PMS syndromem:-))) a někoho takového bych přála vedle sebe každému, protože velký kus musíte udělat sami, ale když máte podporu, jde to mnohem líp.