Budeš moje nejlepší kamarádka?
Přátelství, pouto, které je tak nepopsatelné a tak důlužité... pro někoho je to i víc než rodina. Je ale nějaká univerzální definice, jak má přítel vypadat?
Během let se naše potřeby mění. Na základce nám bohatě stačilo, že jsme skákaly gumu, kecaly o klukách, jací jsou to pitomci:-) a chodily společně na záchod. Když dospějeme, naše potřeby se mění. Někomu stačí, že má s kým jít pařit a někdo chce víc. Opravdový přítel je jako člen rodiny, protože o Vás dost často ví daleko víc než kdokoliv jiný. Jednou jsem slyšela někoho říkat, že je fajn, že máš 500 přátel na Facebooku, ale když se budeš stěhovat, kolik z nich ti nabídne pomoc?!
"Opravdoví přátelé jsou jako rodina, kterou si můžete vybrat." Audrey Hepburn
Já nejsem člověk, který si jen tak hned někoho pustí k tělu, nejprve oťukávám a zjišťuju jestli tomu člověku můžu opravdu věřit, o to víc jsem pak zklamaná, když jsem se ve svém úsudku zmýlila. Ale to se prostě stává. Přátelé nám ze života mizí a zase noví se objevují a všechny tyto okamžiky, utvářejí naší osobnost a posouvají nás dál.
Mám jednu kamarádku se kterou jsem se seznámila v osmé třídě na základní škole, když jsem přestupovala na novou školu. Staly se z nás opravdové přítelkyně, říkaly jsme si úplně všechno. Ona pak šla studovat na Moravu a na pár let mi z mého života téměř zmizela. Pak se mi ale do něj vrátila a my jsme navázaly tam, kde jsme "skončily" bez jakékoliv křeče, trapných okamžiků. Jako kdybychom se neviděly jen týden. Jsem strašně ráda, že jsme k sobě zase našly cestu.
Mám hodně známých, ale opravdových přátel jen pár. Protože: "Pár přátel stačí mít".... (pardon, trošku odlehčení:-). Zpátky k věci:-). Ty, které nazývám svými přáteli, jsou lidé, kterým můžu napsat o půlnoci, že se něco děje a oni přijedou, že jsem třeba z něčeho smutná nebo naštvaná a oni si na mě najdou čas. Jsou to lidé, kteří mají radost z mých úspěchů a podpoří mě. Ale zrovna tak si upřímně můžeme říct, že se nám třeba něco nelíbí. Samozřejmě, že se to dobře neposlouchá a můžeme se i poslat do víte kam:-), ale nakonec je stejně pak zase vše v pořádku. Protože, kdo jiný k vám má být upřímný než přítel?! Bát se někomu říct svůj názor, to přeci není přítel. Můžete mít ponorku, může Vás ten dotyčný něčím strašně vytáčet, ale ve výsledku to je všechno jen maličkost oproti tomu, co pro Vás ten člověk znamená.
"Nejlepší přítel je ten, co tě napomene, co ti řekne pravdu do očí. Toho si važ!" Božena Němcová
Když už tady tak hloubám nad tím přátelstvím. Myslíte si, že může existovat přátelství mezi mužem a ženou? Já tomu asi nevěřím. Já si myslím, že jsme tak od přírody naprogramovaní, že se vzájemně přitahujeme a že v jeden moment je to z jedné strany trošku víc. Může se stát, že se v tu danou chvíli nesejdeme, ale z mého pohledu je z opravdového přátelství jen krůček k lásce. Dřív jsem měla hodně kamarádů mezi klukama. Nějak jsem úplně nezapadala do toho pojď se mnou na záchod klubu. Líp se mi s klukama mluvilo, přišli mi míň komplikovaní a byla s nima větší sranda. Komplikace se ale většinou ukázala v tom, že se do toho začaly plést city. Takže dnes mám kolem sebe samé baby:-)).
Je ale úplně jedno, jestli máte deset přátel, samé holky, nebo kluky, nebo jen jednoho opravdového přítele. Hlavní je, že někoho takového máte. Jsem ráda, že Vás mám holky moje, vy víte!
Pac a pusu Veronika